Co je to medovina

Voda, med, případně bylinky či koření. Do medoviny nepatří cukr, líh ani umělá aromata a barviva. Jde o produkt vinného kvašení, o nejstarší známý alkoholický nápoj.

Okolo medoviny panuje spousta mýtů a polopravd. Rozhodně ale neplatí, že medovina je vždy sladká nebo dokonce přeslazená. Existují i medoviny suché či kyselé, kvašené z ovocné šťávy.

Medovina dokáže nadchnout milovníky vín i rumů díky velké paletě druhů a příchutí. Oproti vínu bývá intenzivnější, sladší a uhlazenější, oproti rumům a whiskey pak není zdaleka tak alkoholově silná, a dá se tedy lépe popíjet během celého dne.

Dělení medoviny

Medovina se vyrábí z medu a vody. Vinným kvašením vzniká přírodní medovina.

Pokud však během kvašení či po něm přidáme byliny nebo koření, vznikne medovina nazývaná metheglin. Pokud se bavíme o staročeské medovině, jde vlastně vždy o metheglin.

Pokud nahradíme část či všechnu vodu během kvašení ovocnou šťávou, vzniká melomela. Takto dostáváme velmi zajímavé ovocné medoviny, které jsou podle druhu ovoce a hloubky prokvašení intenzivně sladké, kyselé nebo velmi suché až vinné.

Melomela, která se vyrábí z hroznové šťávy se nazývá pyment a jde vlastně o vinnou medovinu. Chuťově se velmi podobá vínu. Tyto medoviny bývají spíše sušší a převládá u nich chuť podle odrůdy hroznů.

Melomela vyráběná z jablečné šťávy se nazývá cyser, a jak už název napovídá, je velmi podobná cideru.

Přírodní medovina kvašená se sladem se pak nazývá braggot. Ten je ve světě medovin velkou vzácností.

Postup výroby

Medovina se vyrábí za studena nebo tzv. vařením. I když nám vaření připomíná var, tak by směs vody a medu neměla při zahřívání přesáhnout 60 °C. Studená cesta dosahuje maximálně 30 °C, ale známe i extrémy, kdy medovina dokáže kvasit i v teplotách pod 10 °C. Nižší teplota prodlužuje dobu kvašení a zrání a vyšší zase lépe promíchává chutě.